29. 05. 2013 - Články -> Terénní programy ATK Liberec

Zvláštní doba – už ani ten pervitin není, co býval. Z průzkumu terénních pracovníků Mostu k naději v Libereckém kraji mezi uživateli drog vyplývá, že pervitin obsahuje značné množství nečistot a příměsí, které mnohdy vyvolávají velmi závažné nežádoucí účinky. Podle slov zhruba tří desítek klientů terénního programu se situace v posledních letech a dokonce i měsících výrazně zhoršila.

„Je to jako bych si nastřelil rovnou dojezd,“ prohlásil o „řezaném“ pervitinu klient z Liberce, kterého terénní pracovníci znají pod zkratkou B**PAV a dodal, že někteří uživatelé říkají popisovanému materiálu „Vietnamské piko“.

Právě toto označení vypovídá mnohé o původu znečištěného pervitinu. Ovšem podle dalších zdrojů nepochází „říznutý“ pervitin pouze od vietnamské komunity. Lze hovořit o poměrně široké škále zdrojů napříč etnicitou a národností, napříč sociálními skupinami, napříč městy a obcemi.

Důvod je jasný. Vařiči a dealeři pervitinu chtějí na výrobě a distribuci drogy vydělat co nejvíce. V první řadě je finančně výhodné, ale také legislativně průchodnější dovoz základních surovin – tedy léků s obsahem pseudoefedrinu, z Polska a dále ředění výsledné drogy různými příměsi kvůli většímu objemu a většímu zisku.

„Od samotných uživatelů víme, že se pervitin „řeže“ celou škálou příměsí – například cukrem, solí, cyklohexanonem, práškem na praní, rozemletými tabletami do myčky, a podobně,“ uvedla terénní pracovnice Alena Havelková s tím, že vařiči a distributoři drog jsou z hlediska příměsí velice „kreativní“.

Jak takový pervitin vypadá? Rozhodně se liší od normy jednak zbarvením a také konzistencí. Právě již zmíněný uživatel B**PAV popisuje, že při zahřívání „řezaného“ pervitinu na alobalu dochází k jeho zežloutnutí až zčernání. Tento uživatel drog není zdaleka jediný, kdo pozoruje ve svém „matru“ nežádoucí látky. „Například uživatelé z Tanvaldu a okolí, kteří získávají pervitin z Jablonce nad Nisou, si všímají jiné konzistence. Místo obvyklých krystalů je tento materiál údajně velmi sypký a jemný. Jeho účinky jsou pak velice slabé a způsobují žaludeční nevolnost,“ popisuje terénní pracovnice Mostu k naději Klára Huljaková.

Terénní pracovníci působící na Liberecku zjistili od několika dalších klientů, že užili „perník“, po kterém je bolela hlava a klouby. Podle mnohých uživatelů pak při užití nečisté drogy chybí takzvaný nájezd a účinky jsou mnohem slabší. To je nutí dát si další a další dávky, přičemž do sebe dostávají další množství nežádoucích látek a může jim mimo jiné hrozit i předávkování.

Uživatelé v Jablonci nad Nisou a okolí, jejichž zdroj vozí drogy údajně z Polska či pohraničí si zase stěžovali na téměř žádný požadovaný účinek, střídavé návaly horka a zimnice, bolesti hlavy, náhlou únavu a také na silné pálení v okolí místa vpichu – zpravidla ruky. „Krom toho popisují, že se droga špatně rozpouští, jelikož je více krystalická,“ dodává Havelková.

Prakticky totéž popisují klienti terénních programů Mostu k naději na Českolipsku. Zde se navíc dostává do „módy“ poměrně nový jev – a to kombinace pervitinu s heroinem nazývaná „speedball“, což mimo jiné signalizuje výskyt heroinu na Českolipsku.

Terénní pracovníci se snaží uživatele pervitinu informovat o tom, že prakticky nikdy nemohou vědět, jaké látky skutečně užívají. Doporučují proto klientům, aby se snažili podezřele vypadajícímu „perníku“ jednak vyhýbat a také aby drogu před užitím pokaždé filtrovali, což značná část z nich bohužel nedělá a riskuje tak kromě popsaných příznaků například poškození žil.

Pozn.: Průzkumu terénních programů Mostu k naději se zúčastnilo bezmála 30 klientů a uživatelů pervitinu v Libereckém kraji. Jejich kódy nejsou v článku uvedeny, nebo jsou pozměněny z důvodu zachování mlčenlivosti a anonymity.

Text: Pavel Pech

s přispěním terénních pracovníků MONA